Jak jsme pomohli aneb pro dobrotu na žebrotu


Loni na podzim se nám ozval jeden "pán" a ptal se,jak to tu vypadá s prací.Jelikož už tu krize byla dáseříct " v plném proudu",řekli jsme,že bohužel nijak růžově.Ale on říkal,že by to tu rád zkusil a že by tu rád zůstal natrvalo.Že prý bude dělat cokoli.Tahle větička byla pro mě docela důležitá,protože sem si řekla,že se asi práce nebojí,tak mi to nepřipadalo nijak divné.Ještě se vrátím k úvodu.Proč sem toho člověka nazvala pánem? No protože po téhle zkušenosti ho známím nebo kamarádem rozhodně nazývat nemůžu.No nic..Takže jsme po skypu začli diskutovat o tom,jak si to všechno představuje.Podle něj jednoduše.Chtěl po nás do začátku pomoc s bydlením a popřípadě poradit,kde všude se může zeptat na práci.Jediná výhoda byla,že papíry skrz práci už měl vyřízené.Říkal,že přijede svým autem,takže hledání práce nebude problém.
A proč vlastně tohle všechno?Na "našem" chatu,kde jsem ještě donedávna trávila s kamarádkou většinu času a i z doslechu,jsem se dozvěděla,že jsou lidé,kteří druhému čechovi prostě nepomůžou,protože naletěli,spálili se a podobně.Jenže já si říkala,že přeci všichni nejsou stejní,prostě že nám se nic takového snad nestane.Druhá věc je ta,že už v čechách jsem si zažila své,ale to sem nepatří.A za další..ani začátky tady ve Španělsku jsme neměli jednoduché.Proč sem to tu nepopsala?Z jediného důvodu.Hodně mě zklamal bývalý člen rodiny,který to vše má na svědomí,takže to je soukromá věc a není to nic k chlubení.Ale vratˇme se k onomu "pánovi".
Dohodli jsme se tedy na určitých podmínkách,co se týká bydlení u nás,a on nás pořád ujišt'oval,že s prací problém nebude,že chce prostě sem.Dobrá teda,řekli jsme....přijed'te!Den před odjezdem se ještě ozvali,že tedy vyjíždějí a že po cestě podají zprávu,že jsou v pořádku a kde se nacházejí.Já jsem zatím pro něj a jeho přítelkyni nachystala pokoj a samostatnou koupelnu,tak jak bylo dohodnuto.
Dorazili v pořádku.Ten večer jsme toho moc nenapovídali,protože byli "zmačkaní" z auta a unavení,takže jsme brzy šli spát.No a mohlo začít naše společné soužití. Druhý den,jsme probrali ještě vše potřebné,dohodli detaily,oni se vším souhlasili a bylo. Mohli jsme začít shánět práci.Ano,mohli...jezdila jsem s nimi,protože onen pán uměl španělsky tak akorát "Hola" a "Buenos dias".No nic,říkala jsem si,můj přítel začínal stejně,i když on měl výhodu,že dělal s mím bývalým švagrem a jedním polákem,takže se v klidu domluvil česky.Málem bych zapoměla.Ten pán se zajímal o práci řidiče kamionu.Tak jsme tedy začali objíždět kamionové firmy.Jenže všude jsme slýchali to samé..."bohužel,máme plný stav".Druhá věc byla,že všude chtěli životopis.Ten jsme neměli,takže přítel pomohl s jeho vytvořením a bylo po problému.A mohlo se pokračovat v hledání.Nechávali jsme životopisy,kde se dalo,ale pořád to vypadalo dost bledě.Dokonce jsme jeden den vyrazili do 150 km vzdálené Murcie,kde je těch firem samozřejmě mnohem víc.Ale ani tam jsme neměli úspěch.Někde se s námi dokonce nebavili vůbec,tím myslím,že něchtěli ani životopis,ani nám neřekli,že mají plno.No co,řekli jsme si,snad se někdo ozve.Jenže čas běžel,bylo před Vánoci a nám bylo jasné,že do Nového roku,už není šance.Jen pro upřesnění...naši hosté přijeli koncem října.Pořád jsme se utěšovali,že snad po Novém roce to bude lepší.Jenže mě pomalu začínala vadit jedna věc.Onen pán se přece dušoval,že bude dělat cokoli,třeba prý i za 800 euro,hlavně,že bude práce.Jenže nic jiného nehledal.Mrzelo mě to,protože i můj přítel tu začínal jako zedník a přitom jím není.Ale říkala sem si,že po Novém roce,když se nikdo neozve,tak se onen pán po něčem jiném podívá.Ha...oslavili jsme společně po česku Vánoce,přehoupl se i Nový rok a skončili svátky i tady.A že to tedy budeme zkoušet dál,tedy práci na kamion.
Jednou už mi to nedalo a zeptala jsem se,proč se nezeptá taky po jiné práci,když s prací na kamion to vypadá bledě. " Ale když neumím španělsky,tak jak se s nimi budu domlouvat?" Při práci na kamionu mi stačí znát jen "carga" a "descarga".Což je nakládka a vykládka.Když jsem namítla,že mluvit musí umět i při práci na kamionu,tak namítal,že to není pravda.A jak teda hledal práci na kamion?No naučil se větu : Hledám práci,jako řidič kamionu. A s tím jsme obcházeli firmy.Pokud se někdo na recepci rozpovídal,tak jsem překládala.Tedy aspon' to,co jsem uměla.Musím říct,že potom už mi to docela vadilo.On všude řekl svou oblíbenou větičku,já,pokud bylo třeba,přeložila zbytek a vedle nás vždy stála jeho přítelkyně.
Zásoby jejich peněz se tenčily a začlo se mluvit o tom co bude,když se nikdo neozve.Jeho přítelkyně řekla,že pokud se nic nenajde,tak se vrátí do čech k rodině.Nechce prý,aby nám tu zůstala na krku bez peněz.Já sem řekla,že i když jim peníze dojdou,tak na ulici je nevyhodím,taková prostě nejsem.
Jednou,když jsme jeli kolem první firmy,kde se byl ptát na práci,viděl na parkovišti fábii se slovenskou značkou.Zastavil a napsal na kus papírku vzkaz,at' se dotyčný ozve,že on hledá práci jako řidič.Vzkaz nechal za stěračem a jeli jsme.Ten majitel fábie se opravdu ozval,sice asi po týdnu,protože byl na cestách,ale zavolal.Byl to mladý kluk,který už tu nějaký ten pátek na kamionu jezdil.Pro našeho "pána" to byl celkem zásadní okamžik,protože ten kluk znal dipečera jedné firmy u Valencie,který byl navíc čech.Takže se mohlo zavolat.Zavolalo se a bylo plno radosti,protože našemu " pánovi" bylo řečeno,že může nastoupit.At' přijede a domluví se. No a jeli.Vrátili se celí št'astní,že "mají" práci.Jeho přítelkyně řekla,že bude jezdit s ním,protože doma jí to nebaví. Mezitím tím vším,jsme taky zašli do místní školy,která pořádá kurzy španělštiny pro cizince zcela zdarma!!,ale bylo nám řečeno,že kurz je plný a ona může začít chodit až v novém školním roce.Takže to všechno padlo a ona mohla vyrazit na cesty s ním.No a i když bylo peněz pomálu,začli nákupy.Plynový vařič,který prý kamion'áci používají,nádobí a vše ostatní pro "život v kamionu".Blížil se den jejich odjezdu do nové práce.Když odjížděli,tak nám měli dát peníze za bydlení,ale to přišel první problém.Dostali jsme jen půlku,protože prý musí mít něco sebou.Až pak jsme se dozvěděli,že na každou cestu dostávali 200 euro.Prý to vyrovnají,až se vrátí a dostanou peníze.Taky jsme se pak dozvěděli,že těch 200 euro není pro řidiče na útratu,ale jsou to peníze nato,když se něco "přihodí".Jako třeba pokuta a podobně.Když jsme se pak na to našich hostů ptali,tak nám to samozřejmě vyvraceli,že to není pravda,že ty peníze jsou pro jejich potřebu,že jim to strhnou z výplaty a že spousta jiných řidičů z toho na cestách "žije". No nic...z cesty se hlásili přes skyp,pokud měli signál na internet...jak je všechno prima,kde jsou a tak.
Když se vrátili z první cesty,mluvili jsme o tom jak bylo a taky jaký tam bude mít podmínky,co se týká výplaty a tak.Ještě než tu práci našel,tak nám říkali,že jako řidič kamionu pod 2000 euro nepůjde,že to mají všude.Nijak jsme neodporovali,protože v tomhle se nevyznáme.Ještě jsme říkali,že pokud ty peníze dostane - má vystaráno.Jenže po návratu už trochu radosti ubylo,protože bylo jasné,že ty 2000 mít nebude,že prý je to podle ujetých km atd.O tomhle moc mluvit nemůžu,protože do toho opravdu nevidím.
Byli doma asi 2 dny,vyprali si věci a už jim psali sms,že zase pojedou.My čekali,že srovnají dluh,ale nic se nedělo,že prý o výplatě.Dobrá,řekli jsme.Počkáme.Už má práci,bude to jen lepší.Už bohužel nevím,jak dlouho byli pryč,ale jednou se z cesty ozvali a mezi řečí nám zdělili,že už jezdí pro jinou firmu,kam přešli,protože v té první to nestálo za nic.Prý je obírali o peníze,dispečer byl prý debil atd. atd.Tady to prý bude o 100% lepší.Je to firma,kde jezdí několik čechů,takže spoustu "zaručených" informací se dozvěděli v češtině.Dostali pěknej kamion,peněz bude víc,no prej pohoda. A na otázku,kdy se vrátí,řekli,že nevědí.Že třeba až za měsíc,prý podle toho,kam je pošlou.Ale že se nemusíme bát,že "domů" přijedou,protože nějaké volno mít musí a taky si přeci potřebují vyprat věci.
Ano přijeli...vyprali si věci,dokoupili si něco "potřebného" do kamionu a zase odjeli.Na otázku,co je s penězi,řekli,že nemají,že dostanou zase na cestu,tak potom,že by nám to dali na konto do banky.Nesmím zapomenout na jednu věc.V tu dobu,se nám rozbilo naše auto,nevěděli jsme,co dělat,protože oprava by přišla na hodně velké peníze,které jsme stejně neměli,takže ten pán nám nabídl,že nám tu nechá svoje auto,protože ho stejně nepotřebuje.Jen by prý stálo ve firmě na parkovišti a nám to aspon' pomůže.Byli jsme moc rádi,protože v té chvíli jsme nevěděli,co dělat a přítel se musel nějak dostávat do práce.Takže jo,odvezli jsme je na firmu,oni se pochlubili "strojem",se kterým jezdí a my pak jeli domů.Jenže v té době,už jejich dluh narůstal,protože pořád neměli peníze.Prý z té první firmy,odkud odešel,mu dali málo a od téhle nové teprve čeká na výplatu.Ale pořád jsme byli ujišt'ováni,že se nemusíme bát,že nám to zaplatí.Dokonce nám řekli,kdy je výplatní termín,tak že to srovnají.Jenže první výplata nebyla samozřejmě velká,takže zase nic.To už sem začla být naštvaná,protože jsme se přeci na něčem dohodli a já myslela,že to platí.To sem se ale šeredně spletla.Když jim přítel volal,co je s penězi,slyšeli jsme obvyklé výmluvy.Že nemají,kde všude platili pokuty a tak.Přiznám se,že do mě vjel pořádný vztek a řekla sem,že pokud nehodlají dluh splatit,věci jim vyhodím a bude.No a byl ohen' na střeše.Jak prý tohle můžu říct,že si to nesmím dovolit a že se semnou bavit nebudou.Od té chvíle "jednali" jen s mím přítelem,protože já prý byla nepříčetná.Opět nevím,jak dlouho byli pryč,ale zavolali,že budou mít konečně volno,tak at' pro ně přijedem.V tom problém nebyl,protože jsme přeci měli jejich auto.Takže jsme jeli.Jelikož už bylo po několikáté výplatě,čekali jsme,že snad konečně dostaneme to,na čem jsme se na začátku dohodli.Že  jsme tam čekali asi 3 hodiny,protože měli spoždění,to je vedlejší.Když konečně dorazili,vyřídili vše potřebné okolo auta a mohli jsme jet domů.Ještě jsme zajeli do městěčka,kde firma sídlí,prý do bankomatu.Tak vybrali peníze,zašli k vietnamcům,protože nutně potřebovali nové džíny,nějakou ozdobu do auta a koupit nějaké jídlo.Příteli slíbili,že peníze dostaneme.Ano,dostali jsme.Před vietnamským krámem,ale opět ne všechno.Prostě prý víc nemají a nemůžou dát.Dobrá,řekla jsem si,konečně aspon' něco.Nakoupili jsme a jelo se domů.A tam nás čekalo další překvapení.Podotýkám,že když jsme pro ně jeli,tak auto bylo v pořádku.Ale doma jsme se dozvěděli,že není,že tam něco nefunguje,je prasklé sklo,které prý předtím nebylo  atd. Do toho se samozřejmě vložil můj přítel,protože věděl,v jakém stavu auto bylo,když nám ho nechávali.Proběhla jakási diskuze,ale dá se říct,že s nijakým výsledkem.Další překvapení bylo,když nám oznámili,že si hledají byt,protože platit nám prý,když tu mají jen věci,je dost.Na to jsem reagovala slovy,že nájem se prostě platí všude,at' je byt užíván nebo ne.Ale dobrá,řekli jsme.Oni,že chtějí být u moře(od nás je to na pláž 6 km),že prý už mají něco rozjednaného,prý krásný byt a ona,že by tam mohla mít práci.A na otázku,kolik tam budou platit nájem,řekli,že jako platíme my tady,ale tam přece budou sami,budou mít nájemní smlouvu a ona v tom bytě bude,když bude mít práci.Nerozebírala jsem to.Jen jsme se s přítelem zeptali,jak to bude se zbytkem peněz,co nám dluží."Nebojte",o výplatě to dorovnáme.Taky přišli s "názorem",že jsme přeci měli jejjich auto,tak jakto,že pořád chceme peníze.Sice jsme se chvíli dohadovali,protože oni najednou přišli s tím,že to jejich auto nám půjčili na úkor placení nájmu.Ale to jsme jim rozmluvili,protože o tom vůbec řeč nebyla a nabídli nám ho sami.Odjeli,s tím,že na ten vyhlídnutý byt se půjdou podívat a dají vědět.
Ozvali se,že jsou někde v Dánsku,prý to je dobrá "štreka" a výplata bude dobrá.Přítel jim dal číslo konta, a oni,že dají peníze tam,protože nevědí,kdy se sem dostanou.No,dali...jen jednou,po několikerém upomínání a opět jen něco.
Tím by mohl můj příběh končit,protože výmluvy byli pořád ty samé.Provolaný kredit nepočítám,ale jednu naši rozmluvu si přeci jen neodpustím.Při jednom rozhovoru se zřejmě nechtěně prořekli,že výplatu má kolem 2000 e.A když jsem se zeptala,proč nám nevracejí,co mají a co s penězi dělají,když si vaří jen na jednoplotýnkovém vařiči,mi bylo zdělěno,že šetří na hypotéku a potřebují peníze na živobytí.Takže mě došla trpělivost a řekla sem,že bude lepší,když odejdou.Ten zmin'ovaný byt,na který se byli podívat samozřejmě nevyšel,protože prý nájem byl jednou takový,než jim řekli poprvé,byt byl prázdný,skoro bez zařízení.Tak jsme se dohodli,že až se vrátí z cest,at' si přijedou pro věci a odstěhují se.A tak to taky dopadlo.Zbalila jsem jim,takže když přijeli,jen nanosili věci do auta a mohli odjet.Rozloučili jsme se(tentokrát v klidu) a odjeli.Samozřejmě s příslibem,že dluh vyrovnají,číslo konta prý pořád mají.
Poslední zprávy o nich máme takové,že si museli pronajmout byt,protože ona si pozvala na návštěvu maminku a je jasné,že do kamionu by ji asi nepřivedli.A je to pár dní,kdy příteli přišla smska,že peníze nemají,protože si koupili auto,zařídili byt a s 2000 euro si prý vyskakovat nemůžou.
Co říct závěrem?Někteří z Vás asi řeknou : patří Vám to....někdo by jim možná pomohl také.Těžko říct.Jsem asi naivní blbec,ale i přes tuhle zkušenost jsou tu pořád ještě 3 lidé,kterým bych pomohla kdykoliv a s čímkoliv.A nám ted' nezbývá než čekat,jestli ten dluh dostaneme nebo ne.Osobně si myslím,že ne,ale co když přeci...
Jinak pokud by někdo chtěl vědět víc...ten "pán" z našeho příběhu pracuje pro firmu Euroverja s.l. - Cehegin(Murcia) jako řidič kamionu.Myslím,že ho nelze přehlédnout.Je vysoký,ještě celkem hubený a hlavu má pořád vylepanou dohola.A vedle něj se pohybuje malá 25ti letá slečna.Mají se k sobě vždy a všude,takže je opravdu nelze přehlédnout.Píšu to jako varování pro všechy ostatní.Byla bych nerada,kdyby jejich slibům a řečem uvěřil někdo další.Pokud by tohle četl někdo z jejich okolí,a nebyl si jistý,můžu poslat i fotku.Tot' vše....


PS1: Takže díky....pane Pepo a slečno Májo...myslím,že jsme díky Vám na hoooooodně dlouho vyléčeni



PS2: Na úplný závěr se alepson' takhle chci omluvit kamarádce Ále,která mě varovala,ale já na její slova nedala....takže PROMINˇ

(více)
08.08.2010 03:17:06 | 1 komentářů | stálý odkaz

Zima,chumelenice a...dopravní nehoda


Když jsme s přítelem odjížděli do Španělska,tak mě ani ve snu nenapadlo,že ještě zažiju pravou zimu a uvidím sníh.Ale stalo se.Jako už poněkolikáté,jsem jsem jela ke kamarádce do Granady.Tentokrát s tím rozdílem,že sem nemusela autobusem,ale kamarádka pro mě přijela autem. Takže jsme u nás chviličku poseděli,ještě dali kafe a pak vyrazili.Cesta probíhala normálně.Bylo teda dost mizerné počasí,a podotýkám,že všude,ale v autě se dá zatopit,tak proč si stěžovat,že?Probrali jsme spoustu věcí a cesta pěkně ubíhala.Čím blíž jsme byli Granadě,tím víc se zhoršovalo počasí.Zvláštˇ v úseku,kdy silnici lemovali už dost vysoké kopce.Začalo chumelit.Byl to pro mě docela hezký pohled.Po čtyřech letech strávených "dole na jihu",kde i na Vánoce teploty šplhají přes 15 st.,jsem prostě viděla sníh.Jenže sněžení nabíralo na intenzitě,vločky padaly čím dál větší a viditelnost se taky docela zhoršila.To už jsme byli v kopcích,kde cedule oznamovala,že jsme ve výšce 1380 m.Stromy i silnice byli ve chvíli pokryté sněhem.
07012010(014)


Provoz se začínal zpomalovat.A sněžení neustávalo.Už jsme si s kamarádkou začaly říkat,proč nejedou sypače.Silnice byla pokrytá sněhěm,auta se pomalu začla sjíždět do jednoho pruhu.Docela nás překvapilo,že ze strany silničářů,není vidět žádná akce.V těchto místech je tohle počasí normální,každý rok,ale doufaly jsme,že co nevidět se nějaký ten sypač objeví.Jenže ouha...vyjeli jsme "nahoru",takže zákonitě musel přijít kopec dolů.To už nám bylo maličkou ouvej,protože žádný sypač na obzoru a bylo jasné,že ta cesta dolů nebude žádný med.No nic..museli jsme pokračovat.V mírném klesání to šlo,ale jak se kopec začal čím dál svažovat,začali jsme mít trochu strach.To už auta jela opravdu jen v jednom pruhu,protože jinak to nešlo.Když kamarádka sešlápla brzdu,zjistili jsme,že je zle.Napadaný sníh umrzal,takže auta brzdila jen stěží.Ale pořád to ještě šlo.Jenže když přišel největší "sešup",bylo už opravdu zle.Auta jela krokem,navíc v dlouhé koloně.A pak se to stalo.I když se jelo krokem,tak při sešlápnutí brzdy auto skoro nereagovalo.Jednou se zabrzdit podařilo,podruhé už ne.Prostě jsme vrazili do auta před námi.Musím říct,že i v tak malé rychlosti byl ten náraz pěkně nepříjemný.Byl to zvláštní pocit.Jak to škublo,pás mi trochu narazil do klíční kosti,ale nebyla to žádná velká bolest.Kamarádka bohužel dopadla hůř,ta si narazila nohu.A bohužel jí ta noha bolí dodnes.Ale i tak jsme rády,že to dopadlo jen takhle.Nevím proč,ale chvíli po tom nárazu mě napadlo,jak bysme asi skončili,pokud by se to stalo ve větší rychlosti.No nechci raději ani domýšlet.Ale zpět k nehodě.Samozřejmě jsme museli zůstat stát,takže ostatní nás museli pomaloučku objíždět.Mezitím na místo dorazila policie,ne kvůli naší nehodě,ale protože tak trochu řídila provoz.Vystoupili jsme z auta,řidič auta před námi také a šli jsme zjistit míru škody.Jeden z policistů k nám přišel,zeptal se,jestli jsme v pořádku a řekl nám,že máme sjet dolů pod kopec a tam vyřešit ty náležitosti ohledně nehody.Abych nezapoměla...mezitím se objevil i první sypač.Nejprve ve směru nahoru,ale jak jsme sedali do auta,abychom sjeli pod kopec,tak nás minul i druhý v našem směru.
07012010(016)


Takže jsme šnečím tempem sjeli dolů pod kopec,kde jsme společně s řidičem druhého auta sepsali hlášení o nehodě.Musím říct,že onen pán byl moc milý.Nevím,jak by se zachoval jiný člověk,ale on byl v klidu,první co bylo,tak se ujistil,že jsme obě v pořádku.Ptal se,co se stalo,tak jsme mu vysvětlili,že auto skoro nereagovalo.I když on sám to věděl moc dobře,protože když vystupoval ze svého auta,málem spadl,jak silnice byla namrzlá.Dopsalo se to hlášení,ten pán se s námi rozloučil,domluvil se s kamarádkou,že se spojí telefonicky,pokud by byl nějaký problém a popřál nám hodně štěstí.
          Abych ještě popsala následky nehody....podle mě docela paradoxní.Onen pán na to doplatil "jen" promáčknutými dveřmi vzadu na autě,kdežto kamarádka měla na svém autě "zrušený celý předek".Jak řekl potom kamarádky přítel: vše,co bylo vepředu,se nárazem posunulo o několik cm vzad. Podtrženo,sečteno...škoda na kamarádky autě za 4000 euro.Ale shodli jsme se na tom,že jsme měli obrovské štěstí,že se to stalo v tak malé rychlosti a že jsme obě v pořádku.
Musím říct,že tohle je zatím můj nejhorší zážitek zde ve Španělsku a doufám,že mám na dlouhou dobu "vybráno",jak se říká.


(více)
09.03.2010 23:43:29 | 2 komentářů | stálý odkaz

VESELÉ VÁNOCE


3ab85989bda54365f2fd3da8566371b0

Hromadu dárků, co srdce pohladí,
rodinu, přátele, co nikdy nezradí,
k bohatství krůček, ke štěstí skok,
nádherné Vánoce i Nový rok.

mmm



(více)
23.12.2009 12:09:12 | 1 komentářů | stálý odkaz

Blízké setkání s mořským ježkem


Chci Vám popsat zatím můj nejhorší zážitek zde ve Španělsku.A o čem bude,to už napovídá nadpis článku.
Poprvé se to stalo před dvěma lety.To jsme na tu ''potvoru'' šlápli já i můj přítel.V první vteřině člověk necítí nic,ale pak to přijde.Ta bolest je šílená.K naší smůle se nám ostny od této potvory zapíchaly do spodního bříška palce.Když jsme dorazili domů,podařilo se nám vše dostat ven,ale asi si umíte představit,jaké to bylo,rýpat si jehlou v prstu.Navíc ostny tohoto ježka jsou velmi křehké,takže se lámou na malé částečky a o to,to bylo ''zajímavější''.A jak jsem se dočetla,tak na ostnech tohoto ježka jsou miniaturní ''háčky'',takže i proto v kůži drží a těžko se vyndávají.No nakonec se vše podařilo.Prsty pár dnů bolely,ale už to nebylo tak hrozné.Takže by se dalo říct - sláva.
Podruhé se ''to'' stalo letos.To měl smůlu můj přítel.Tentokrát šlápl tak,že měl ostny ve všech prstech.Jako v prvním případě,jsme jeli okamžitě z pláže domů a já se pokoušela ostny vyndat.Jenže se to nepodařilo.Přítel mě poprosil,atˇ to nechám chvíli být,že to hodně bolí.Ale to ''nejhorší'' mělo teprve přijít.Během dvou hodin mu prsty šíleným způsobem napuchly a nohu skoro až ke kotníku měl horkou.Takže jsme nasedli do auta a jeli na pohotovost.Přítel je kus chlapa,ale říkal,že ta bolest je opravdu šílená a že to bolí už jen na omak.Bylo jasné,že se doktor bude pokoušet ostny vyndat.Přítel ještě v nadsázce dodal,že pokud mu doktor na to šáhne nebo to nedejbože zmáčkne,tak že se zřejmě neudrží a kopne ho.Zavolali přítele do ordinace,měl si lehnout na lehátko,že se doktor na to podívá.Podíval se a když vzal do ruky jehlu,bylo mi jasné,co přijde.Přítel vytřeštil oči.A doktor se dal do práce.Přiznávám,že mi mého miláčka bylo moc líto.Jak jsem psala,je to kus chlapa,ale když sem viděla,jak mu to doktor mačká a rýpe se v tom jehlou,měla sem husí kůži a v přítelových očích se objevily i slzy.Sykal bolestí a kdyby mohl,asi by opravdu toho doktora kopnul.Už nevím,kolikrát mu do toho doktor rýpnul,ale pak konstatoval,že to bohužel nejde,že se to polámalo na velmi malé kousky a je to už hluboko.Takže to nechal být a poradil,že mám doma připravit lavor s co nejvíce teplou vodou a do toho přilít ocet.Prý by se to mělo uvolnit a ''pustit''.Po návratu domů jsme udělali,co doktor řekl,ale bohužel to nepomohlo.
Asi po hodině a půl,kdy otok nepovolil jsme se rozhodli,že pojedeme na pohotovost znovu,ale tentokrát do sousedního města.Přijeli jsme tam,popsali celou situaci i s postupem,který nám doporučili první lékaři a čekali jsme.Přítel opět pronesl větu,že už si to mačkat nenechá,nebo poprosí o injekci na umrtvení.Na téhle pohotovosti jsem s přítelem do ordinace nemohla,tak mi nezbývalo nic jiného,než čekat.Když měl jít do ordinace,tak já si šla ven zakouřit.Ještě stačil prohodit,že pokud uslyším až ven řev,že to bude on.Nevím,jak dlouho to trvalo,ale když přišel ven,bylo vidět,že toho má plné zuby.Říkal,že postup se bohužel opakoval,ale s tím,že když se to doktorce nepovedlo napoprvé,tak toho nechala.Dala příteli mastičku a doporučila stejný postup s lázní,ale tentokrát místo octu citronovou št'ávu.A pokud se to prý do rána nevyplaví samo,že v žádném případě nesmí do práce,ale musí přijít a muselo by se to vyndat chirurgicky.
Konec tedy můžu zkrátit.Vše naštěstí dopadlo dobře.Ostny se vyplavily,ranky se zacelily a byl klid.
Věřím,že nikoho z Vás to nepotká,protože je to opravdu hodně nepříjemné.Přikládám zde dvě fotky.Na první jsou ježci bez ostnů,kde vypadají zcela neškodně.Na druhé je zachycený ježek - ten samý,kterého sem našla vyplaveného na pláži a v ''celé své kráse'',tak jak se skrývá pod hladinou.

pict0282

tak na tuhle mrchu sme slapli




PS: Nejdůležitější rady při poranění ježkem

1/ ihned/co nejříve/ po poranění ponořit zraněnou končetinu do co nejteplejší vody smíchané 1:1 s octem.
2/ Potom se pokusíme co nejšetrněji odstranit všechny ostny z rány.
3/ Pokud se nepodaří vše odstranit,ihned vzhledat lékaře,protože hrozí riziko chronického jizvícího zánětu.
4/ Lékař může doporučit RTG vyšetření a zbylé ostny se odstraní chirurgicky.

Co jsem našla na internetu:
Při poranění patnácti až dvaceti ostny najednou může nastat i celková otrava. Projevy jsou poruchy vědomí, nízký krevní tlak, ochrnutí svalů a poruchy dýchání. Pokud pacient přežije, otrava může zanechat i trvalé následky – přetrvávající postižení nervů a kloubů nebo kožní přecitlivělost, projevující se puchýři na kůži.
(více)
05.11.2009 01:19:42 | 3 komentářů | stálý odkaz

Rozčilujete se při práci s PC?..zaspívejte si


Dneska už mi Windows, ňák nejdou přes disky,
stojím s dlouhým kabelem nad bednou s popisky.
Stojím s dlouhým kabelem, jako amatér,
zas mi asi nefunguje ten můj adaptér.

55

Ref:
Tak kopni do tý bedny, to se zas načekáš,
než se Windows nastartují, pak se polekáš.
Co se to objevilo na obrazovce tvý,
takhle snad nevypadá ani Windows eNTý.

Mít tak hodně RAMky, aby Windows šly,
vytáhnu prachy z mamky, u ní by se našly.
Tyhle blbý Windows mě začínají štvát,
asi znovu s autíčky začnu si zas hrát.

11


Kdyby tak ty Windows pořád nechtěly stát,
mohl bych se klidně u těch her i smát.
Mohl bych si v klidu o hrách jen tak snít,
a nemusel bych pořád reset zmáčknutý mít.

22


Když jsem spustil Windows a než se rozkoukal,
ihned někam spadly a já se jen koukal.
Čuměl jsem jak tupec, je to záhada,
s Windowsama se přece nikdo nehádal.

33


Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává,
v počítači zůstane jen dírka mrňavá.
Jenom dírka mrňavá a k zkratu jenom krok,
a z padesáti tisíc nemáš ani flok.

44


(více)
06.10.2009 18:20:30 | 2 komentářů | stálý odkaz

Zajímavé nicky aneb s čím nebo s kým se můžete potkat na chatu


Při svých toulkách po chatu,jsem se setkala s mnoha zajímavými nicky...musím řict,že mě většinou hodně rozesmáli.Takže..nechte se inspirovat nebo se zasmějte,jako já.
dcb810bed65e77cfd3bc485ea9159aa9

to.bych.si.ji.vyskubla                                 blazen.na.vychazce.                      zabicka.z.pekla
uriznimiprsa                                               dopr...sevsim                                vlhkypisk
magorvkleci                                              dohrobudaleko                             jesterkakpomazleni
mrklababanadedka                                    hej.rada.te.vidim                           sikovnylizacek
vetsinounepolibena                                     samickamalicka                            poriti
jazykvtobe                                                 mamocijakohusky                        mocinkysmutnejprcek
klukcobyholkuchtel                                    poradnycecky                              udelamtitoxkrat
libej.mi.ji                                                    pumliceknaho...                            udelamcochcete
ufopicza                                                     mazlivamrcha                                ruzovyzalud
mrchajednavybirava                                   neosahana                                    rarach.stareho.satana
sviznyrizek                                                otrockeprase                                 prznitelprdelek
automatnasplnenaprani                               chlastatjepohoda

s6445

OD221

 Tak co nato říkáte?...Některé opravdu stojí zato,co?


(více)
30.09.2009 16:17:28 | 0 komentářů | stálý odkaz

Pobavte se


Nový chemický prvek ŽENA


*Nový chemický prvek*
objevení nového chemického prvku do aktuální tabulky soustavy prvků

Prvek: *ŽENA* (Womanium)
Značka: *Wo*
Atomová hmotnost: 54,6 kg

(může se však vyskytovat v rozmezí 40- 200 kg)

Poločas rozpadu: průměrně 72 let - podle zacházení až 120 let
Výskyt: ve větším množství hlavně v obydlených oblastech

*Fyzikální vlastnosti:*
1. Povrch obvykle pokryt barevným filmem složeným ze směsi jiných chemických prvků

2. Bod varu velice nízký, na druhou stranu ale mrzne bez jakékoliv známé příčiny

3. Taje při speciálním zacházení

4. Hořká při nesprávném použití

5. Vyskytuje se v různých stavech od panenského kovu až po vytěženou rudu

6. Poddajná při aplikaci tlaku na správném místě

7. Čistý vzorek má v přirozeném stavu růžovou barvu

8. V blízkosti kvalitnějšího vzorku se barva mění na zelenou
9. Vykazuje periodickou nestabilitu v závislosti na lunárním měsíci


*Chemické vlastnosti:*
1. Výborně přitahuje zlato, stříbro a většinu drahých kamenů

2. Absorbuje větší množství drahých látek

3. Spontánně exploduje bez předešlého upozornění a jakékoliv známé příčiny

4. Nerozpustná v kapalinách, ale její aktivita se zvyšuje po nasycení alkoholem




5. Ze všech známých prvků nejlépe redukuje peníze až na nulovou úroveň


*Běžné použití:*
1. Dekorativní účely, obzvláště ve sportovních autech
2. Může být dobrou pomůckou při relaxaci
3. Velmi efektní čistič


*Možná rizika:*
1. V nezkušených rukou velmi nebezpečná
2. Je nelegální vlastnit více jak jeden exemplář, je však možné spravovat více exemplářů,
které se nacházejí na různých místech a nejsou spolu v přímém kontaktu
3. Má velký vliv na psychiku člověka, většinou negativní, až zničující. Pouze ve výjimečných
případech duševně nemocných lidí došlo po přechodnou dobu k mírnému zlepšení jejich
zdravotního stavu.

*VÝSTRAHA:*
*DLOUHODOBÉ VYSTAVOVÁNÍ SE ÚČINKŮM TOHOTO ELEMENTU JE ŽIVOTU NEBEZPEČNÉ! VŠECHNY ZNÁMÉ PŘÍPADY ZÁVISLÝCH SKONČILY JEJICH SMRTÍ V ABSOLUTNÍ BÍDĚ A CHUDOBĚ DUCHA !!!*


39_5_5 
s6445
506760ww8mph1zdb
Rady do života:

Okna myji málokdy, protože miluji ptáky a rozhodně nechci, aby si rozbíjeli zbytečně hubu.

Podlahy nevoskuji, protože myslím na bezpečnost svých hostů.

Hmyz mi nevadí. Každý brouk má jméno a souhlasí se vším, co řeknu.

Jarní úklid nedělám. Mám ráda všechny roční sezony a nechci, aby ty zbylé žárlily.

Nepleji zahradu, protože nechci mařit Boží úsilí.

Nevařím moc chutná jídla, protože nechci vystresovat moje hosty, co mají uvařit oni, až přijdu já k nim.

Nevyhazuji staré věci. Manžel nemůže nic najít i tak, nač ho plést více.

Nežehlím. Rozhodla jsem se věřit cedulkám 'nežehlivé'.

Nestresuji se ničím. Kdo to dělá - umře mladý. A já chci vydržet co nejdéle!

A pamatuj! Uklizený dům je znakem, že se ti posral "kompjútr" !

Tvá dobrá hospodyňka
506760ww8mph1zdb
Rady pro sex starších osob
1. Noste při sexu brýle. Ověřte si, že váš partner je skutečně v posteli.

2. Používejte kuchyňskou minutku a nastavte si ji na 3 minuty pro případ, že byste při sexu usnuli.

3. Připravte si pomocí osvětlení náladu (veškerá světla VYPNĚTE).

4. Než započnete se sexem si pro všechny případy ověřte, že máte na mobilu nastavenou rychlou volbu 112.

5. Napište si jméno partnera na dlaň, pro případ, že byste si nemohli vzpomenout.

6. Před sexem použijte blend-a-dent, aby vám zubní protéza nespadla pod postel.

7. Mějte po ruce IBALGIN pro případ, že sexuální akt skutečně dokončíte.

8. Bez obav vyluzujte jakékoliv zvuky. Sousedi jsou buď také hluší anebo vám naopak budou závidět.

9. Když se akt povede, neopomeňte se touto dobrou novinou pochlubit všem známým.

10. Ne abyste to zkoušeli dvakrát za sebou!

506760ww8mph1zdb


Čeština trochu jinak
1.-7. pád jsou obsaženy v zakladní gramatice
8. pád kdo z koho - korytativ
9. pád koho, jak - buzerativ
10. pád koho, kam - delimitativ
11. pád kdo, koho - likvidativ
12. pád jak na koho - intrikativ
13. pád komu, co - podmazativ
14. pád co za co - korupcional
15. pád jak komu - protekcional
16. pád koho s kým - konkubinativ (sexual)
17. pád co na co - prezervativ



Další zajímavosti o českém jazyce

Jestliže mladá žena je mladice,
tak silná musí být silnice,
když se brání - bránice
a když je rovná - rovnice.

A jestliže mnoho soch je sousoší,
pak tedy mnoho žen je soužení.

A to není všechno, znám toho více,
ženský rod vzniká třeba koncovkou -ice:

Od slova krab je to krabice,
od slova had - hadice,
od berana beranice,
z čepu je čepice,
ze slepce slepice,
z jalovce jalovice,
z palce palice,
ze slunečníku slunečnice.
Rovník - rovnice,
poledník - polednice,
ručník - ručnice,
oběžník - oběžnice
a zimník - zimnice.

Jo, jo, málokdo se v tom vyzná tak, jako já.
Ženský rod vzniká i koncovkou -a.

Kos - kosa, patron - patrona,
rým - rýma, Váh - váha,
Nor - Nora, lup - lupa.
Kýl - kýla, vir - víra.

Když člověk přemýšlí, hned všechno jde,
i třeba pohrát si s příponou -e.

Mandl - mandle, vůl - vůle,
Brusel - brusle, datel - datle.

Řekl jsem : "Mluvíš jako učebnice,
ale koncovky nejsou jenom -e, -a a -ice.
Co takhle rošťák a roštěnka ?"
Chvíli přemýšlel, nabral sil,
a pak me lavinou slov zavalil.

Kopr - kopretina, mandarín - mandarinka,
herec - herka, růženec - Růženka,
jedlík - jedle, orient - orientace,
duch - duchna, stud - studna,
pes - psina.

Vdova po Norovi je ponorka,
po četníkovi - početnice,
manželka kata je Katka
a jejich děti kaťata.

A potom, málokdo má zdání o časování a skloňování.

Jablko, tyblko, onblko, myblko, vyblko, oniblko.
Fibych, Fybys, Fyby, Fybychom, Fybyste, Fyby.
Zeměkolule, ztebekoule, zněhokoule, znáskoule, zváskoule, znichkoule.
Město, toběsto, jemusto, námsto, vámsto, jimsto.

A pokud Ti to něco říká, v češtině je i matematika.

Například netopýr je bruttopýr mínus terrapýr,
stožár je dvěstěžár dělený dvěma
nebo třicetižár krát dvě plus ctyřicetižár.
Stodola je dvacetidola na druhou mínus třistadola,
Třinec je osminec bez pětince
a sedmikráska polovina čtrnáctikrásky.

s6445
506760ww8mph1zdb
Známe z amerických filmů
o  Vzájemně se srazící auta téměr vždy musí vybouchnout.
o  Všechna telefonní čísla v USA začínají na 555.
o  Hlavní hrdina necítí bolest v okamžiku, kdy mu jeho protivníci způsobí zranění. Vždy jí projevuje až ve chvíli, kdy mu nějaká žena ošetřuje rány.
o  Součástí každého policejního vyšetřování je alespoň jedna návštěva striptýzového baru.
o  Cizinci mezi sebou hovoří anglicky
o  Všechny postele mají speciální přikrývky tvaru L, které sahají ženě pod bradu a muži po pás.
o  Policejní komisař vždy suspenduje svého nejlepšího detektiva nebo mu dá na vyřešení případu 48, popř. 24 hodin. Čím méně na to má času, tím lépe.
o  Při nákupu potravin je třeba vždy koupit alespoň jednu francouzkou bagetu.
o  Pro většinu lidí není problém přistát s letadlem, když dostávají instrukce z řídící věže.
o  Klimatizační systém každé budovy je dokonalým úkrytem a nikoho ani nenapadne, aby Vás tam hledal.
o  Z každého okna v San Francisku je vidět dobře známý červený most přes řeku.
o  Všechny časované bomby jsou vybaveny velkým a čitelným displejem, aby každý věděl, kdy bomba vybuchne.
o  Cokoliv platíte, nemusíte se dívat do peněženky. Vždy se Vám přece podaří vytáhnout tu pravou bankovku.
o  Žena, která se nachází ve strašidelném domě, zjišťuje původ divných zvuků vždy oblečená v noční košili.
o  Jediná zápalka stačí na osvětlení místnosti velké jako jídelna v Koospolu.
o  I bezdomovci mají zuby bílé jako právě padlý sníh.
o  Každý, kdo se probudí ze zlého snu, sedí na posteli, leje z něj jako z konve a šíleně vzdychá.
o  Vždy se Vám podaří zaparkovat přímo před domem, který potřebujete navštívit.
o  Během rvačky, při které jsou využívána bojová umění, nehraje roli počet protivníků. Ti vždy trpělivě tancují okolo a naprázdno předvádí bojové pozice do chvíle, než hlavní hrdina vyřadí někoho z jejich předchůdců a na ně se konečně dostane řada.
o  Kdykoliv je někdo sražen úderem k zemi a upadne do bezvědomí,nikdy neutrpí otřes mozku, popřípadě jiné zranění. Přeborníkem je v tomto oboru vyšetřovatel Ken Malansky, pomocník Perryho Masona.
o  Těměř každý zámek lze otevřít pomocí kreditní karty.
o  Zamykat automibil, popřípadě vytahovat okénko nebo střechu je zbytečné.
o  Ve večerních zprávách vždy vysílají reportáž, která se Vás týká, přesně v okamžiku, kdy zapnete televizi.
506760ww8mph1zdb





(více)
28.09.2009 23:14:02 | 0 komentářů | stálý odkaz

Každoroční karneval


Hned v začátku chci upozornit,že tenhle článek bude spíš o fotkách.
Tento karneval se koná vždy v únoru,ale datum je pohyblivé.Je to zatím asi to nejhezčí,co jsem zde zažila.V každém městě se karneval liší. Délka promenády se liší právě velikostí města.U nás je menší,ale za to tu předvádějící chodí 2x dokola. Je to přehlídka nádherných kostýmů,masek a v některých případech i ukázka skvěle nacvičené choreografie.Asi některé z vás zklamu,ale nevím,jak to vše slovy vyjádřit....je to prostě nádherné,úžasné,krásné.A pokud tomu můžete být osobně přítomni,je to ještě lepší.Takže pro ty,kteří tu šanci ještě neměli,sem dám fotky.Jsou od nás,ale i z města,kde jsme bydleli kdysi.A závěrem mohu jen doporučit,že pokud budete ve Španělsku během února,určitě si nenechte nějaký ten karneval ujít...konají se po celém Španělsku,takže stačí se optat starousedlíků,sledovat plakáty v daném městě nebo navštívit internetové stránky daného města,kde určitě nějaké info bude.
Tak a tedˇ si připravte ''očka'' a pokochejte se.....

23

109618867.alUUjLji.20090224_MG_4226

109618920.3TkViadI.20090224_MG_4442

109618927.ALdkqix3.20090224_MG_4502

109618937.KETt8fDS.20090224_MG_4603

109618962.vvvxCRQa.20090224_MG_4824

22


00264791

00262438

bb

DSCI0001

DSCI0030

DSCI0050

ii

IMG_1138

IMG_3042

pp

uu

yy














(více)
23.09.2009 00:51:19 | 2 komentářů | stálý odkaz

Jízda králů

Koná se vždy před 6.lednem.Ulicemi města jedou ozdobené vozy,na kterých sedí ''králové'' společně s dětmi,ale většina dětí i dospělých doprovází vozy ''po svých''.Králové hází z vozů dětem bonbony.



DSCI0004

Když jízda skončí,odeberou se králové s dětmi na předem určené místo,u nás to bývá kulturní centrum,kde dětem rozdávají dárky.

DSCI0005

DSCI0003

kk



Pozn.: samozřejmě tu popisuji tento svátek tak,jak probihá u nás.Ve větších městech se oslavy mohou lišit. (více)
16.09.2009 17:00:34 | 0 komentářů | stálý odkaz

Siesty a Fiesty

SIESTY
O siestách se asi není třeba moc zminˇovat.Je to popolední pauza.Začíná ve 14 hodin a končí v 16 někde až v 17 hodin.Musím přiznat,že ze začátku jsem měla trochu problém si na to zvyknout.Připadalo mi to hodně dlouhé.Nejvíc mě to ''štvalo'' v souvislosti s nakupováním.Když něco nutně potřebujete a ono je 2-3 hodiny všude zavřeno,tak to trochu zamrzí,ale člověk si zvykne.Navíc můžete namítnout,že mám mít doma zásoby a tak podobně.Ano,ano...ale stane se,že prostě něco chybí.A tak nezbývá než čekat.I když....velké supermarkety žádnou siestu nemají,takže je po starostech.
(více)
07.09.2009 00:30:28 | 1 komentářů | stálý odkaz

Siesty a Fiesty

Jako každá země ma i Španělsko svoje státní svátky.Pro představu sem dám ty opravdu hlavní.A taky malé info o jiných událostech.

1. ledna - Nový rok
6. ledna - Tři králové
Zelený čtvrtek a Velký pátek - pohyblivé datum podle Velikonoc
1. května - Svátek práce
15. srpna - Svátek nanebevzetí Panny Marie
12. října - Státní svátek Španělska
1. listopadu - Svátek všech svatých
6. prosince--Den španělské ústavy
8. prosince - Svátek neposkvrněného početí Panny Marie
25. prosinec - Vánoce

Krůček po krůčku

Pokud do Španělska míříte v lednu, navštivte slavnosti bubnů Tamborrada v malebném San Sebastianu. Bubenické průvody městem probíhají od půlnoci do půlnoci 19. a 20.ledna a jedná se o nezapomenutelnou záležitost.

Las Fallas

Oslavy na počest "Svatého Josefa" jsou jednou z nejkrásnějších březnových oslav na území Španělska. Valencie se v tuto dobu mění na týden v jeden velký ohňostroj. Tančí se, víno a alkohol teče proudem od půlnoci do půlnoci a staví se obrovské barevné sochy ze dřeva, polystyrenu a papíru (Sv. Josef je patronem tesařů). Nejhezčí socha putuje do muzea, ostatní končí v plamenech.

San Juan

Oslava léta probíhá od Valencie po Alicante a je to jeden z nejpřitažlivějších svátků pro turisty. Slaví se v nejkratší noci roku z 23. na 24. června. Na plážích hoří ohně, hraje muzika, tančí se a pije až do rána.

Semana Santa

Svatý týden je ryze křesťanským svátkem. Na Velikonoce vyrážejí španělské rodiny svátečně oblečeni do ulic, kde sledují procesí připomínající středověkou inkvizici. Doprava je v městech zcela zastavena a pro Španěly je to doba, kdy mají čas sejít se s přáteli nad sklenkou dobrého vína.

San Fermín

San Fermín je proslulý svátek býků ve španělské Pamploně a jeho začátek spadá na 6. července. Proslul hlavně díky běhu odvážlivců před rozzuřenými býky ulicemi města.

La Tomatio

Jedním z nejbláznivějších španělských festivalů je bezesporu ten rajčatový na území Valencie. Slaví se v srpnu a jeho součástí je největší rajčatový bitva světa.

Cava week

Září patří v Katalánsku oslavám španělské verze šampaňského. Nejbouřlivější oslavy probíhají v Sant Sadurní d'Anoia, kolébce tohoto vynikajícího nápoje. Oslavy začínají příjezdem královny Cavy s družinou, hraje tradiční muzika, pořádá se cyklistický závod, výstavy a nesmí chybět ani proslulá španělská kuchyně.

Tak a dál...
Co mě ze začátku dost překvapilo,že své svátky má i každý region a dokonce každé město.Takže když jsme například někam jeli,byli jsme překvapení,že je všude zavřeno,protože je prostě fiesta.A u nás přitom nic nebylo.Takže doporučuji,až tu budete někde na cestách či dovolené,je asi dobré se informovat,kdy se co koná.Jak je o španělích všeobecně známo,tak bavit se umí opravdu dobře a některé svátky stojí zato vidět.Mě osobně nejvíce uchvátil každoroční karneval,jízda králů nebo Velikonoce.Ale o tom více v dalším článku i s trochou fotek.
(více)
07.09.2009 00:18:59 | 0 komentářů | stálý odkaz

Místní požáry 2

Druhý požár se objevil přesně po týdnu.Tentokrát byl mnohem ničivější a větší.Jen pro úplnost - prvné požár vynikl prý od blesku a tento druhý samovznícením.Také jsme se z tv dozvěděli,že kvůli tomu byla povolána skupina odborníků z Granady,protože sem jim zdálo divné,že opět po týdnu hoří a skoro od stejného miísta.Scénář byl skoro stejný.Opakovalo se to,co minule...terasa a vlastně celé město posypané popílkem,kouřový mrak.Jen tedˇ začlo hořet později odpoledne.I tentokrát se ohenˇ šířil dost rychle,protože ten den dost foukalo.První fotku sem pořídila něco málo po 18.45 hod.,a když jsem vyšla nahoru na terasu,opravdu mě to zaskočilo.Tentokrát byl ohenˇ opravdu hodně blízko.
26

Kouřový mrak byl tentokrát o hodně větší než minule.Volali jsme našemu kamarádovi,který bydlí v sousedním městě.Věděl o předchozím požáru,tak jsme mu zdělili,že hoří opět,ale tentokrát,že se to šíří směrem k nim.Samozřejmě o tom už věděl,protože kouřový mrak už byl obrovský a táhl se směrem k nim,takže u nich to prý vypadalo,jako před setměním.

32

Tedˇ už situace vypadala opravdu vážně.Požár se rychle šířil.Dalo se to pozorovat pouhým okem.Stála jsem nahoře na terase a koukala,jak to postupuje.Během 10ti minut se ohenˇ svezl ze špiček kopců do jejich poloviny.Opět lítala helikoptéra a hasiči se sjížděli z celého okolí.

31

Průběžně jsme kamaráda informovali a on nás.Dozvěděli jsme se od něj,že lidé ze sousedního města byli evakuováni.Říkali jsme si,že máme opravdu štěstí,protože sice ohenˇ byl blízko,ale u nás se k evakuaci zatím ještě nic nechystalo.
Já potřebovala něco v krámě,tak jsem příteli řekla,že půjdu.Krám je kousek od nás a vlastně už na konci města.Když sem tam došla,byl tam hlouček lidí,kteří pozorovali ohenˇ,jak se šíří směrem k sousednímu městu,ale pořád je v blízkosti našeho městečka.Policisté už dokonce uzavřeli cesti do sousedního města.Najednou se stalo něco,co mi připadalo jako ve filmu.Uprosřed silnice se objevil kůnˇ a běhal tam mezi auty.Do jednoho málem vrazil.Řidič naposlední chvíli uhnul.Kůnˇ proběhl kolem policejního auta a pokračoval dál po silnici.Vrátila sem se domů a řekla příteli,co jsem viděla.Opět jsme volali kamarádovi.Ten nám řekl,že ohenˇ postupuje hodně rychle.Že oni,i všichni jejich sousedé kropí zahrady i domy.U nás opět jezdili bagry,tentokrát pod kopci směrem k městu a zase dělali zábrany.Zase jsem přemýšlela,jestli to zajde tak daleko,že přijdou policisté a řeknou,že máme odejít.Ale my měli opravdu štěstí.Nemuseli jsme.Namísto toho,nám opět zavolal kamarád,že to,co jsme čekali my,postihlo je.Přišli k nim policisté a řekli,že se požár nedaří zastavit,takže musí opustit dům.Prý mají jít dolů na pláž.Jen pro upřesnění...kamarád bydlí v pronájmu u angličanky.Ta se opravdu rozhodla odejít.Naložila do auta svá zvířata a odjela k pláži.Kamarád zůstal.I když by neměl a vlastně se před policisty schoval.Ale byl zbalený a prý až bude úplně nejhůř,tak že půjde.Mezitím pořád kropil zahradu i dům a taky nám volal,jak to pokračuje.Samozřejmě jsme kamarádovi nabídli,že když dojde k nejhoršímu,může přijít.To už byla venku tma,takže plameny byli vidět lépe a nebo jen rudá záře,která byla nad kopci.

Fire

Nakonec to dopadlo dobře.Tedy alesponˇ pro něj.Požár se přímo k jejich domu nedostal,takže zůstal do rána,kdy se mohla vrátit i majitelka.Ta mu řekla,že pláž byla obsypaná lidmi,kteří na tom byli stejně jako ona.Ještě to ráno bylo vidět na jejich straně,že na mnoha místech to stále doutná,ale požár byl uhašen.To co napáchal,jsme viděli až o pár dní později,když jsme jeli do sousedniho města nakoupit.Z toho pohledu mi bylo smutno.Už jsem chápala,proč policie uzavřela cestu.Když jsme tu bydleli chvilku,často jsem si dělala legraci,že na kopcích rostou jen kaktusy a nějaké pichlavé roští.Ale pořád to vypadalo lépe než to,co jsem viděla.Kopce byli totálně holé,to 'roští',jak sem říkala - nikde,kaktusy shořelé,stromy jakbysmet.Sice ještě stály,ale jsou komplet ohořelé.Prostě nikde nic...jen jedno velké spáleniště.Bylo vidět,že lidé svoje domy uchránili,ale to,co měli okolo,jako zahrady,malá políčka a záhony - je všechno pryč.Opravdu smutný pohled.Vzpoměla sem si,jaké to bylo,když tam bylo asponˇ to roští.Nebylo to na pohled nic moc,ale bylo to asponˇ zelené.Doufám,že už dlouho nic takového,jako byl tento požár,neuvidím.



DSCI0008

DSCI0009 (více)
22.08.2009 05:11:27 | 1 komentářů | stálý odkaz

Místní požáry

Bylo 14.7.2009.Asi kolem 15 hodiny odpoledne jsem seděla u pc,povídala si s přítelem,když mě do nosu 'praštil' zápach něčeho spáleného.První dojem byl,že někdo někde pálí trávu.Nevěnovala sem tomu žádnou pozornost a dál si dělala své věci.Uplynula asi hodina a bylo mi divné,že se ten zápach stále drží ve vzduchu,i když v těch vedrech,co tu jsou,se není čemu divit.Šla jsem se podívat na naši terasu a vykulila oči.Celá teráska a vše na ní bylo pokryto popílkem.

16

To už sem si říkala,že to není samo sebou.Šla jsem se tedy podívat na střechu domu,kde je velká terasa.Při pohledu na to,co jsem viděla mi bylo jasné,že o pálení trávy rozhodně nepůjde.Nad městem už se vytvářel velký kouřový mrak.



2

Když jsem na to koukala z terasy,ozývaly se z dálky sirény požárních vozů.Šla jsem zpět domů a řekla příteli,že někde za městem pěkně hoří.On(samozřejmě zvědavec) se šel taky podívat nahoru na terasu.Já mezitím musela v celém bytě zavřít okna,protože popílek lítal čím dál víc.Šla jsem za přítelem nahoru na terasu.Pozorovali jsme,jak se kouřový mrak pořád zvětšuje.Hasiči už měli plné ruce práce,dokonce už se objevila ve vzduchu i helikoptéra.
Vrátili jsme se zpět do bytu a zkusili zapnout televizi,jestli zjistíme nějaké informace.Ale bylo zřejmě ještě brzy.I sousedé,co to s námi pozorovali ze střechy,nevěděli nic určitého.Mezitím hodiny pokročili,střídavě já nebo přítel jsme chodili nahoru pozorovat situaci,protože ani kouř ani zápach neustával.Bylo něco kolem 19.35 hod.,když jsme se rozhodli jet se podívat za město,co se vlastně děje.Ano,byli jsme zvědaví.Ani já,ani můj přítel jsme žádný velký požár neviděli ani v ČR,natož tady ve Španělsku.Bydlíme ve středu města,ale je malé,takže na jeho konec to opravdu nemáme daleko.Z jedné strany se kolem našeho města se 'táhne' pohoří Sierra Cabrera.Když jsme dojeli pár metrů za poslední domy za městem,viděli jsme,že kouř se valí odtamtud.

DSCI0007

Popojeli jsme ještě asi o 2-3 km dál a viděli,co se děje.'Kopce' byli v plamenech.Samozřejmě jsme nebyli jediní,kdo tam zastavil a díval se,co se děje.Bohužel nevím,jaká to mohla být vzdálenost vzdušnou čarou,ale i z místa,kde jsme stáli ty plameny vypadaly hrozivě.

DSCI0021

Bylo to šílené.Cestou k místu,odkud jsem toto fotila,je ještě odbočka do horského městečka Cabrera.Tam už stáli policajti a nahoru samozřejmě nikoho nepouštěli.Viděli jsme jen,jak obyvatelé hromadně odjíždějí.Když jsme tam potom stáli a já fotila,první,co mě napadlo bylo,kolik lidí už asi přišlo o střech nad hlavou.Ještě chvíli jsme tam stáli,koukali na tu skázu,ale pak jsme nasedli a jeli domů.

DSCI0031

Když jsme přijížděli k začátku města,viděli jsme bagry a traktory,jak kousek za posledními baráky dělají zábrany proti ohni.Bylo jasné,že se ohenˇ rychle šíří.Přijeli jsme domů a povídali jsme si o tom,co jsme zrovna viděli.Mě,když jsem tohle všechno viděla,fotila a natáčela začali napadat myšlenky,jako že snad bude i evakuace,protože jsme situaci stále sledovali z terasy a bylo vidět,že i když se hasiči snaží,tak to asi nebude tak jednoduché.Nakonec k evakuaci nedošlo.Ale spát jsem šla asi kolem 4 ráno. (více)
22.08.2009 04:01:37 | 0 komentářů | stálý odkaz

Poděkování

V návaznosti na předchozí články musím kousíček místa věnovat lidičkám,kteří mě toho nejvíc naučili.
Takže moje vděčnost a poděkování patří:
JIRKOVI,MARTINOVI A DRAHOŠOVI
To jsou ti,kteří mě nejvíc naučili a bez kterých bych dnes asi byla ztracená.


Obrázky a citáty pro vkládání na webové stránky


(více)
17.08.2009 02:09:50 | 0 komentářů | stálý odkaz

Potřebujete poradit?.....Zeptejte se

Jak jsem psala v předchozím článku,chci se ted' zmínit i o tom,že ne vždy sem narazila na ochotné lidi.Přiznávám,že jsem v počátcích byla ohledně práce s pc dřevo,ale taky jsem psala,že jsem se dost naučila.Přesto se asi 2x vyskytl problém a já neměla po ruce žádného z přátel,který by mi v danou chvíli pomohl a poradil.Proto mě potěšilo zjištění,že na chatu jsou asi dvě místnosti,kterí nabízejí pomoc a radu.Tak jsem tedy vešla.Vybrala jsem si jednoho človíčka(mmj. to byl SS té místnosti) a napsala mu můj problém.Šeptem.To byl první problém.Prý se u nich nešeptá.To mě moc nepotěšilo,protože jsem se styděla zato,co nevím.Ale nedalo se nic dělat.Napsala jsem tedy znovu svůj problém,tentokrát normálně na sklo.A začla diskuze...bohužel pro mě celkem jednostranná.Spustili na mě tou jejich hantýrkou,které sem nerozuměla.Když jsem tedy přišla s námitkou,že bohužel nevím,co po mě chtějí,spustili na mě,co tam tedy dělám a podobné řeči.Dost mě to namíchlo,přiznám,že málem i rozbrečelo,protože jsem si tam připadala,jako totální blbec.A měla pocit,že hovořím minimálně s vývojáři od Microsoftu.
Je to tak hrozné,že každý není cvok do počítačů a neví o tom všechno?Asi ano...podle mého,pro tyhle lidi určitě.Rozloučila jsem se jen slovem 'díky', i když vlastně nebylo vůbec zač.Neporadili mi.A odešla.Řekla jsem si,že ještě zkusím jejich webové stránky,třeba tam najdu odpověd' na můj problém.Nenašla.Ale viděla sem tam něco,co mě opět docela naštvalo.V jedné z rubrik,měli okopírované rozhovory z místnosti,které tam pojmenovali něco jako 'hodně směšné'.Jedna z nich mi tedy opravdu přišla směšná a to ta,kdy nějaká holčina psala,že neví,kde je 'čudlík' na spuštění pc.Říkala sem si,že to je opravdu směšné...jak se tedy dostala až na chat?...No nic..ale ostatní věci mi už směšné nepřišli.Byli to různé dotazy od návštěvníků.Ano,ostatní návštěvníci se snažili poradit,včetně stalých správců,ale pokud dotyčný nechápal,co po něm chtějí a na co se ho ptají,následovala reakce podobná jako u mě.
Říkala jsem si,co to tam je za lidi?Nabízejí v popisu místností pomoc,ale nemají dost trpělivosti to těm 'hloupějším' pořádně vysvětlit!Máte taky takovou zkušenost?Já věřím tomu,že nejsem jediná.Mimojiné i proto,že jsem pomoc nebo spíš radu potřebovala ještě jednou.Rozhodla jsem se zkusit tu druhou místnost,ale dopadla jsem úplně stejně.Asi si říkáte,že to není možné,ale prostě je to tak.Po těchto zkušenostech jsem se rozhodla,že se na tyhle 'chytráky' vykašlu a raději si počkám,až bude nablízku někdo z mých přátel,u kterých vím,že se mi nebudou posmívat a ochotně mi poradí a vše vysvětlí. (více)
14.08.2009 01:41:02 | 3 komentářů | stálý odkaz

Moje začátky s PC 2

Bylo toho moc a moc,co jsem se musela naučit.Nejen ohledně chatování,ale práce s PC obecně.Ale měla sem velké štěstí,že v oné místnosti jsem našla nové přátele,kteří mi ochotně a trpělivě vše vysvětlili.Což se o každém také říct nedá.Ale to si nechám na jiný článek.
Ano,našla jsem nové přátele...a to mě těšilo nejvíc,protože sem si najednou připadala sama.Počítač jsme zatím doma neměli,takže vše to bylo jen o návštěvách v kavárně a třeba jen 1x nebo maximálně 2x do týdne.Mezitím jsem si vytvořila účty na icq i skypu,aby jisté 'dušičky' měli klid.Nééé...dělala jsem to hlavně pro sebe.Těšilo mě,že jsem poznala zase něco nového.Samozřejmě jsem na to ze začátku koukala,jak chleba z tašky,ale netrvalo dlouho a uměla sem vše,co tento způsob komunikace nabízí.Líbilo se mi to...skype hlavně kvůli bezplatnému volání.Komu by se to taky nelíbilo,že?Další věc,která se mi na tom líbila,byla ta,že jsem konečně mohla slyšet hlasy přátel.Někomu to důležité nepřijde,ale mě ano.Je fajn si popovídat na chatu,ale někdy může nastat okamžik,že člověk něco napíše,nemyslí to vůbec špatně,ale druhá strana si to prostě tak vyloží.Jistou pomocí v takových situacích jsou smajlíci,kteří dokážou také hodně vyjádřit,ale prostě slyšet to'n hlasu je mnohem lepší.Takže kdo chtěl,popovídal si se mnou.Ještě se pak se skypem objevila další věc,která se mi líbila..a to - konferenční hovory.Neuskutečnila sem jich moc,ale bylo to prima a někdy docela i legrace.
Musím se přiznat,že Skype mě chytil víc,než icq.To v současné době používám málo,a převážně jen na posílání fotek.Čas utíkal,přátel přibývalo,ale ona místnost,kde jsem se nejvíc načila - nevydržela.Lidičky v ní se rozhádali,někteří už neměli tolik času,takže se tam objevovali méně a méně.Několik z nás se snažilo ještě místnost zachránit,ale nešlo to.Takže s pár přáteli jsme založili místnost novou,v jiné kategorii a začli chodit tam.Nějakou dobu to vydrželo,ale pak se zase objevili problémy.Byl tam párek lidí,kteří se do sebe zamilovali a bylo vymalováno.Někdo jim fandil,jiný jim to nepřál a začli opět hádky.Chvíli to šlo,ale pak se stalo to samé,co s původní místností.Prostě nevydržela.Bylo mi to moc líto.Všichni byli mí přátelé a o to víc mě mrzelo,že někteří se začli chatu vyhýbat a s jinými sem se třeba i pohádala a to jen kvůli věci,která se mě vlastně ani netýkala.Ale nedalo se nic dělat.Uzavřela se další kapitola.Mrzelo mě,že opět budu hledat 'něco',kam bych patřila.Ale našla sem...nejen novou místnost,ale i nové přátele.Nebudu dlouho napínat.Nakonec taky skončila.Tentokrát to měl na svědomí jeden jediný člověk.Byl v té místnosti sice od jejich počátků,ale jak jsem časem zjistila,neudělal pro ni vůbec nic.Měl korunku stálého správce,ale dodnes nevím,proč vlastně.Nedělal nic na webu místnosti a času tam trávil taky pomálu.Celý chod místnosti tedy závisel na ostatních SS a lidičkách,kteří ji navštěvovali.Ten budižkničema načas přestal do místnosti chodit,ale zjistil,že to funguje i bez něj.Což se mu nelíbilo,takže začal chodit znovu.Ale tentokrát ne,jako správce,ale jako běžný návštěvník,protože mezitím mu byla korunka SS odebrána.To ho zřejmě popudilo ještě víc,takže při každé návštěvě byl hrubý a neslušný k ostatním.Nepomáhalo ani vyhazování,a jelikož nikdo nebyl na takové výjevy zvědavý,dohodli jsme se s ostaními přáteli,že ho tam necháme napospas a budeme se scházet příležitostně někde jinde.Mimochodem...nějaký čas dokázal místnost udržet,protože nabídl korunku SS skoro každému,kdo si o ní řekl,ale nevydrželo to dlouho.Místnost opět padla.Ještě že moji přátelé zůstali.Už jsem pomalu začínala být skeptická,že snad nenajdu místnost,kde by vše fungovalo normálně.Ale podařilo se...Chodila sem samozřejmě občas i jinam,ale já chtěla nějakou,kam bych skrátka patřila a měla tam přátele,na které se mohu spolehnout a obrátit se na ně třeba i s nějakým problémem.Jak jsem již psala..Našla jsem.Zatím je to má poslední zastávka na chatu.I tady to občas zaskřípe,ale zatím se vše podařilo vyřešit a místnost funguje pořád.I tady jsem našla nové přátele a jsem zato moc ráda. (více)
14.08.2009 00:38:25 | 0 komentářů | stálý odkaz

Moje začátky s PC

K počítači jsem se dostala poprvé až tady ve Španělsku.Začali jsme s přítelem chodit do kavárny.Přiznám se,že do té doby jsem vůbec neměla tušení,že je nějaký chat,kde můžu mít svůj profil a povídat si s lidmi.Takže první krok byl,že jsem si vytvořila email.Nebylo to ani tak kvůli chatu,ale kvůli kontaktu s rodinou a kamarády z ČR.No a pak už jsem klikla na chat a začala zjišt'ovat,co je mi tam nabízeno.Zaujal mě jeden název místnosti,tak jsem se rozhodla vstoupit.Pozdravila jsem a čekala,co se bude dít.Všichni,co v té místnosti byli,mě pozdrav oplatili.Bylo to milé.A mohla začít konverzace.A začalo to,jako všude jinde...dnes už tomu říkám 'dotazník'.Byli to ty základní otázky,tipu: odkud jsi,jak se jmenuješ a co tě sem přivádí.Takže jsem poctivě každému odpověděla.Pak ale přišla otázka,která mě trochu zaskočila.Prý jestli mám icq?Odpověděla jsem,že ne.Nějak sem nato zapoměla a bavila se dál.Musím říct,že v té místnosti byli moc fajn lidičky.Říkala jsem si,že tam příště zase zajdu.A taky jsem to udělala.Hned při další návštěvě kavárny,jsem už nebloudila po netu,ale hned sem s přihlásila a šla do té místnosti.Nečekala jsem,že si mě někdo bude pamatovat,ale opak byl pravdou.Opět mě všichni přivítali a začli jsme povídat.Protože jsme hned při první návštěvě řekla,že jsem ve Španělsku,tak většinu lidí zajímalo,proč tu jsem,jak sem se sem dostala,jaké je tu počasí a tak.Najednou se na obrazovce objevila věta,která byla tučně napsaná.Nevěděla jsem proč.A ten,kdo mi jí psal,ještě dodal,at' mu odpověd' pošeptám.A to byl první problém.Takže jsem popravdě napsala,že nevím,co to je a jak se to dělá.Bylo mi to vysvětleno a já byla o malinko chytřejší.Říkala jsem si,že je to príma,když můžu někomu něco napsat,aniž by to viděli ostatní.
A netrvalo dlouho a objevila se známá větička: Máš icq?Už mě to trošku štvalo,ale jen proto,že jsem nevěděla,co že to po mě všichni chtějí.Takže nezbývalo,než se optat.Vybrala jsem si 'kamaráda',který mi radil s šeptáním.Řekla jsem,že po mě dost lidí chce 'nějaké icq' a že vůbec nevím,co to je.Ochotně mi to vysvětlil.Připadala jsem si jako blbec,ale na druhou stranu,jsem každému řekla,že pc zatím není můj velký kamarád a že prosím o trpělivost.Dnes už se tomu všemu směji,ale tenkrát mi to fakt směšné nepřipadalo.Měla jsem opravdu štěstí na fajn lidi,kteří mi vše,co jsem nevěděla,vysvětlili.Dnes už takové štěstí nemám,ale o tom jindy a v jiném článku.
Ale našla jsem nový druh zábavy - chatování.Do oné místnosti jsem začala chodit pravidelně. (více)
13.08.2009 08:14:34 | 0 komentářů | stálý odkaz

Francie - poprvé v životě u moře

Musím se přiznat,že z Francie si toho moc nepamatuji,protože jsem dost cesty prospala,ale na jednu věc nezapomenu nikdy.Bylo to někde dole,pod Montpelier... a to,když jsme se konečně dostali k moři.Projížděli jsme nějakým malým městečkem,jeho název už bohužel nevím,ale cesta vedla kolem nekonečně dlouhé pláže.Když jsme 'to' viděli,řekli jsme si,že prostě musíme zastavit.Jak jsem psala na začátku,tak ani já ani můj přítel,jsme do té doby u moře nikdy nebyli,takže naše reakce byla skoro stejná,jako v těch Alpách.Prostě jsme zůstali stát s otevřenou pusou a jediné,co nám z ní vypadlo,bylo..NÁDHERA.V ten den zrovna docela dost foukalo,takže byli docela velké vlny.Řekla jsem příteli,že tu chvíli postojíme,protože tohle jsem si chtěla vychutnat.On také nebyl proti.Někomu to asi přijde směšné,ale chovali jsme se jako malé děti.Přítel šel zkusit,jaká je voda(jen rukou),no a nebyl by to on,kdyby neochutnal.Smál se a řekl:No jo,je slaná.Já zatím chodila po pláži a protože byla plná mušlí,tak jsem zbírala.Pak jsme si ještě na chvíli sedli do písku,dali si cigárko a koukali na tu spoustu vody.
Když jsme se rozhodli,že budeme pokračovat v cestě,přišlo další milé překvapení.Došli jsme k autu,když v tom se u nás objevil nějakej mladej klučina a spustil na nás česky.Ptal se,odkud jsme,kam jedeme.Tak jsme prohodili pár vět,a dozvěděli jsme se,že i on byl pracovat ve Španělsku,ale pak odjel právě do Francie a že možná nějaké čechy potkáme,protože jich prý ve Španělsku je dost.Byla to příjemná chvilka,zvlášt',když jsme opět slyšeli češtinu.Přeci jen už jsme nějakých pár set km ujeli a tak nějak jsme už ani nedoufali,že ji uslyšíme tak brzy.Poté jsme se rozloučili,vzájemně si popřáli hodně štěstí a každý se vydal svou cestou.Nám už na Francouzsko-Španělské hranice moc nechybělo a moc jsme se těšili.Když jsme k bývalým hranicím dorazili,byla to taky pěkná podívaná.Ten přechod byl v horách a jediné,co připomínalo kdysi prováděné kontroly,byla malá dřevěná budka,obsypaná pavučinami.Pousmála jsem se a v duchu si představila,jak to tam asi vypadalo kdysi...a ted' přechod do jiné země označují jen tabule.Vyjeli jsme kousek do kopců a pak jsem příteli řekla,at' zastaví.Jednak proto,že byl odtamtud úžasný výhled a také proto,že ačkoliv byla půlka října,tak tam,oproti Itálii bylo krásné teplo,takže jsem začala hledat letní věci,abychom se převlékli.A když jsme se dostatečně vynadívali,nasedli jsme a pokračovali.Možná některé zklamu,ale cestu po Španělsku podrobně popisovat nebudu,protože jsme jeli v kuse.Ne,že by mě cestou nic nenadchlo,naopak...byla toho opět spousta.Ve velkých městech to byli velké moderní stavby,při projíždění kolem malých měst to byli malé domky,no a v neposlední řadě to byli rostliny.Všudypřítomné palmy a kaktusy,nebo fíkovníky,o kterých jsem také do té doby neměla ani ponětí,jak vypadají.



Takže jsme po dohodě dojeli tam,kam jsme měli.Shledání s bývalým švagrem bylo jak jinak než příjemné.Za prvé proto,že jsme se dlouho neviděli,ale hlavně proto,že jsme byli konečně tam,kam jsme se moc a moc těšili.
Tím bych skončila vyprávění o samotné cestě,ale rozhodně ne o Španělsku.Náš nový život teprve začínal a příběhů a zážitků je dost a dost.Snad se sem rádi vrátíte a budete číst,co všechno se mi přihodilo nebo třeba jen zaujalo. (více)
07.08.2009 15:20:25 | 0 komentářů | stálý odkaz

Itálie

Při cestě po Itálii byli asi dva momenty,které mi utkvěli v paměti.Když jsme jeli od Trenta směrem na město Brescia,cesta se táhla kolem velkého jezera.K naší smůle jsme tudy projížděli zrovna v noci.Celou dobu podél jezera vede silnice..to by nebylo nic tak zvláštního,až na to,že je tam spousta tunelů ve kterých směrem k jezeru jsou vytesaná okna.Pro někoho to nic neobyčejného není,ale mě to přišlo úchvatný a jak jsem již psala,je škoda,že to bylo v noci.A další věc - zase člověk postrádal fot'ák.No nedalo se nic dělat.
Další moment překvapení nastal,když jsme se dostali do Milána a pak do Torina.Jsem holka z města,ale vždy jsem říkala,že ve velkém městě bych nebydlela ani za nic.Když jsme tudy projížděli,opět sem si nato vzpoměla.Jistě jsou obě města krásná,nabízejí spoustu 'krás' ke zhlédnutí,ale já to v té chvíli pozorovala jen jako spolujezdec v autě.A o to šlo.I když jsme oběma městy projížděli jen po okrajích,úplně mi to stačilo.Jen na okraj-bylo to přes den.Takže šílený provoz.Na tom by nebylo také nic zvláštního,ale překvapila mě drzost a někdy i neohleduplnost řidičů.Ale pak jsem si říkala,že to v tak velkých městech možná ani jinak nejde.Stalo se nám,že na jedné křižovatce(se semafory) do nás jeden týpek t'uknul.Jen se ohlíd,jestli něco rozbil a když zjistil,že ne,v klidu pokračoval dál.Z Torina jsme pak nabrali směr Sestriere a hurá do Francie. (více)
07.08.2009 14:41:55 | 0 komentářů | stálý odkaz

Cesta přes Alpy

3401_500x500x75



Wallpapers-Porsche-911-13
DSC02394_Serpentyny_pod_Stelviem


DSC02499_OrtlerCestou k hranicím jsme ještě koupili něco na zub a vyrazili jsme směr Dolní Dvořiště.Přímo na hranicích jsme ještě vyměnili koruny za eura a hurá za dobrodružstvím.Jak už jsem psala v předchozím článku,tak přítel měl cestu naplánovanou,dokonce i rozepsanou na papíře i s názvy největších měst,kterými bysme měli projet a také kilometry.A i když má dobrý orientační smysl,tak přesto se nám podařilo hned v Rakousku zabloudit.V první chvíli jsme byli oba trochu naštvaní,ale pak jsme byli dokonce rádi,že se nám to povedlo.Proč?No dostali jsme se k přejezdu přes Alpy.Vypadalo to,jako malá mýtná brána.Tak jsme tedy vystoupili a šli se podívat,co nás čeká.I tak už jsme se potřebovali protáhnout.Bylo nám řečeno,že průjezd stoji 26 eur.S tím jsme nepočítali,ale než se vracet a opět hledat cestu....to se nám nechtělo.Takže jsme si řekli,že ˇˇdo tohoˇˇ půjdem.jen pro upřesnění....měli jsme ˇˇstarého formanaˇˇ.To píšu proto,že když jsme viděli tu silnici,která se klikatila do pěkných výšek,tak jsme na moment zapochybovali,jestli to vůbec chudáček forman vydrží.Ale ještě předtím,než jsme nasedli a vydali se do ˇˇkopcůˇˇ se objevilo něco,co nám uvolnilo čelisti směrem dolů.Prostě zůstali jsme zírat s otevřenou pusou.Jak si tak stojíme,pokuřujeme a přemýšlíme,co nás čeká - objevili se u brány 2 červená Ferrari a 1 černé Porsche.Myslím,že pro každého chlapa je tohle důvod se podívat a co pak teprve pro mě.Já osobně jsem v ČR Porsche viděla,ale Ferrari?To se přeci jen tak často nevidí.Takže naše první reakce byla: ˇˇTy voleˇˇ...byl to nádherný pohled.A jak jsem už psala,koukali jsme na to s otevřenou pusou.Ještě maličkou chvíli jsme se kochali,ale pak už jsme sedli do našeho formánka a jeli k bráně.Shodou okolností paní v té budce asi nestíhala,takže my,s naším formánkem jsme stáli ve frontě za těmi nádhernými auty. A to by nebyl můj přítel,aby ho nenapadla nějaká hláška.Takže pronesl něco jako: Mysliš,že je v kopci doženem?...Načež jsem se rozesmála a řekla sem,že určitě jo.Jenže řidiči těch aut byli mladí kluci,takže si asi umíte představit,jak to vypadalo.Jen co ta paní zvedla závoru,oroštovali to a začali se honit.A já si řekla...to je konec podívané.Ale stálo to zato.Jenže to jsem ještě netušila,co nás čeká po cestě nahoru/pak samozřejmě i dolů/.No jedním slovem..byla to nádhera.Vysokohorské kytky,vodopád padající z několika metrové výšky,hory zahalené do mraků.Prostě úžasný pohled.Bohužel jen jedno mi v té chvíli chybělo ke štěstí - fotˇák.V té době jsme žádný neměli.Moc mě to mrzelo,protože na taková místa se člověk moc často nepodívá.No nedalo se nic dělat,ale ve vzpomínkách ty 'obrázky' mám pořád.Když jsme vyjeli nahoru,tak jsme zastavili,aby jsme se porozhlédli.Byla to nádhera.Byla tu možnost se jet podívat lanovkou na ledovec,ale bohužel...nejeli jsme.Řekli jsme si,že snad příště.Takže jsme nasedli a to,co jsme vyjeli nahoru,nás ted' ještě čekalo sjet dolů.Musím přiznat,že pak už bylo znát,že nemáme 'lepší' auto.Přítel ještě asi v půli cesty dolů zastavil,aby si formánek nebo spíš jeho brzdy odpočali.Ale vydržel...a to bylo hlavní.Když jsme byli úplně dole,tak mě překvapilo,že z té strany žadná brána s placením nebyla.No nic,nebyl čas to nějak zkoumat.Ještě naposled jsme se ohlédli,podívali se,co všechno jsme 'zdolali' a jelo se dál.Při pohledu na ty malé dřevěné domky,s balkony obsypanými květinami,mi srdíčko plesalo.Nemohla sem se vynadívat.Pak už se nic zvláštního nedělo,dojeli jsme,kam jsme potřebovali.Zbytek cesty po Rakousku také nebyl špatný,ale mě v paměti zůstal hlavně ten přejezd přes Alpy a alespon' maličko sem se snažila Vám to popsat. (více)
06.08.2009 09:35:26 | 1 komentářů | stálý odkaz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se